:: Co je GarPid?

Ahoj, jsem Komár, Komár 1981 přesněji a mým vysněným autem je Škoda Rapid. Není to koníček!!! Je to diagnóza. :o) Moje první setkání s tímto modelem domácí československé automobilky se uskutečnilo v roce 1999. To jsem ještě na střední škole ušetřil na ohnilého bílého Rapida od jedné staré paní z Prahy. Celé léto jsem pak zápasil s laminátem a kytem a tak. Pak ho táta nalakoval čistě bílou barvou odstínu RAL 1000. Naprostá krása. Originál 130, 5 rychlostí, rok výroby 1989. Po měsíci mi ho někdo ukradnul… Pak jsem dlouhou dobu střídal typy Škodovek, ať už strašné stodvacítky bez podlahy až po Favorita, kterého jsem už nechal jakž takž opravit. Pak se objevila Jessica. Hnědý, krapet ohnilý Rapid od nás z ulice, kterého prodával jeden chlápek. Byl to Rapid 120 na LPG. Lemy nafouknuté, karoserie sem tam odřená až na kov a rezatá… ale cena byla pěkná, tak jsem si půjčil a koupil ho… Tolik historii…

Půl roku jsem jezdil s motorem 120 před smrtí, pak přišla na jaře výměna motoru za 136tku z Favorita. Karoserie pocítila sílu flexy a nánosy základovky… Pak jsem postupně vybroušená místa kytoval a brousil a zastříkával sprejem, který zrovna přišel pod ruku. Došlo to až tak daleko, že auto mělo tyto barvy: původní ořechová hněď, červenohnědá základová, bílá, modrá enziánová a místy i žlutá melounová… páni policisté z této kombinace měli nejednou zamotanou hlavu…

Zlom nastal koncem léta 2004, tedy po roce a půl vlastnění Rapida. Dostal jsem možnost uskutečnit svůj sen. Ten se mi v hlavě rodil už strááášně dlouho. Nasadit na Rapida blatníky z modelu Garde a světla ze Škody 105 - užovky. Zároveň s tím zrepasovat chromové díly a sehnat libové chromové nárazníky. V létě jsem si domluvil u jednoho lakýrníka u Příbrami, že přivezu odstrojené auto k opravě. Ta měla obsahovat výměnu zadních lemů blatníků (díky členovi konfery CMKovi) z úzkého modelu, výměnu blatníků z užovky a vyvaření komplet děravého předku, prostě taková ta klasika u starší Škodovky. Pak měl lakýrník připravit auto pod lak a nalakovat dodanou modrou metalickou barvou.

Jednoho dne jsem se tedy pustil do rozebírání svého miláčka, to už bylo září. Všechno šlo dolů a i interiér pryč. Do převozu zůstala na autě ještě okna… před domem mi tedy stálo torzo a čekalo na odtahovku...

Fotky z převozu do lakovny:

Mno a pak u lakýry na zahradě:

Zakoupil jsem ještě novou kapotu. Pak jednoho dne přijel kamarád Martin se svou odtahovkou zn. Barkas a po vyskleni skel naložil mého miláčka a odvezl ho k sobě na zahradu u Karlštějna. Druhý den byl domluvený převoz k Příbrami. Pátek byl ještě pěkný, ale v sobotu krapet mrholilo, nebylo příjemné počasí. Ale než jsme po technických obtížích, kdy nám odešel plynový pedál na Barkym, dojeli k lakýrníkovi, vyčasilo se. Uložili jsme "zbytky" auta do garáže a vrátili se zpět. Pak jsem ho do 30. října neviděl. (Teda, to bych kecal, nedočkavě jsem se tam jel několikrát kouknout.;o) ) Nejvíc mne zajímalo, jak se podaří spasovat starý tip blatníků na eMkovou kastli a "brejle"… Práce šly skvěle a i lemy zadních blatníků byly navařené suprově s minimální potřebou použití kytu, prostě super…

30. října jsem si krasavce vyzvednul. První setkání:

Převezli jsme Rapida na zahradu do Berouna. Celý den bylo pošmourno a už cestou začalo pršet. Na zahradu jsme auto přivezli už s notnou zásobou vody v interiéru. Začali jsme natahovat potah stropu v tom největším lijáku. Pak okna. Pak už přestalo pršet a byl už večer…. Byli jsme pěkně zmoklí:

Fotky z kompletace a osazování světel:

Z počátku se na autě vozil přední prepregový nárazník a zadní originál eMko. Chromové nárazníky budou jsem plánoval na jaře Také jsem vyměnil kliky dveří za ty s chromovým úchytem z užovky a zadní světa s celobílým překrytem jsou můj vlastní "vynález". Je plně funkční s dvojvlákny u pozičních a brzdových světel. Ta červená se přestěhovala do spodní řady, hlavně kvůli tomu, aby se sladila červená linie s odrazkou. Blinkry jsou v horní řadě a zdvojené, obsluhované oranžovými žárovkami… zpětný světlomet byl u první verze jako další světlomet pod nárazníkem (aktuálně je součástí vnitřních směrovek, jako druhá 20W žárovka). Mlhovku jsem zpočátku řešil také plastovou chycenou pod nárazník. S příchodem chromových nárazníků ji ale nahradila chromová z Octavie. Sice svítí krapet do růžova, ale mě to neva... protentokrát…

Další evolucí byly již zmiňované chromové nárazníky. V první evoluci společně s obyčejnými poklicemi na kolech, posléze už s plechovými disky lakovanými načerno, doplněnými chromovým středem a límcem (poslední obrázek je pro porovnání. Vlevo límec po koupi, vpravo po rozleštění.).

Konečnou podobu auta doplnilo pár dobností. Postupně přibylo smaltované CS, spojlýrek pod předním nárazníkem (originál), chromová zrcátka (univerzál sportovní na auta typu Chevy nebo Ford ze 70. let), čirá světla. Poslední inovací jsou chromové mlhovky z Octavie, viz. prostřední fotka.

Pokud chcete sledovat další vývoj Garpida, navštivte moje stránky na adrese www.skodovka.info.

Ještě přídavek. Když se majitel Škodovky nudí, vymyslí fake.... :o)))